Tektity

Tektity jsou přírodní skla dosud zcela nevyjasněného původu. Jejich vznik je s velkou pravděpodobností dáván do souvislosti s dopadem obrovského meteoritu na zemský povrch. Dopad mimozemského tělesa měl pak za následek přeměnu původní horniny na hmotu převážně sklovitého vzhledu, tzv. tektit. Jsou tedy tzv. impaktního původu. Chemicky jsou to v podstatě silně křemičitá skla s vysokým obsahem oxidu křemičitého, hlinitého, ajn. Název tektit pochází z řeckého „tektós“ = tavený. Poprvé navrhl použít souhrnný název tektity rakouský geolog F.E.Suess (1867-1941). Podle místa nálezu ve světě pak tyto tektity nazýváme jako vltavíny, indočínity, filipínity, australity, bediasity, ivority, irgizity atd. Nejstarší písemná zpráva o tektitech pochází z Číny kolem roku 950. Nejznámější tektity jsou vltavíny, o kterých se vědecký svět poprvé dozvěděl v roce 1787, tehdy ještě mylně nazývané jako chryzolity. Později byla obdobná skla nalezena i v jiných částech světa. Tektity se nacházejí v oblastech zvaných pádová pole. Byly potvrzeny souvislosti mezi tektitovými pádovými poli a impaktovými krátery. Např. vltavíny a impaktový kráter Ries v Bavorsku jsou shodného stáří 14-15 mil. let. Kráter Bosumtwi v Ghaně má zase shodné stáří s ivority z Pobřeží Slonoviny (1,1 mil. let), atd. Obvyklá velikost tektitů se pohybuje řádově v gramech, největší pak byly nalezeny v Laosu – až 3,2 kg. Tvar mají kulovitý, diskovitý, kapkovitý, tyčinkovitý, protažený, atd. Bývají průsvitné, většinou hnědé barvy.