Antimonit

Dříve nazývaný jako leštěnec antimonový. Nebo také jako stibnit. Chemický vzorec je Sb₂S_3.  Název pochází z řeckého slova anthémon - květina, podle tvaru krystalových drůz. Známý je již od starověku. Antimonit vzniká na hydrotermálních ložiskách. Někdy je i na metasomatických ložiskách ve vápencích a žulách. Tvoří nejčastněji stébelnaté až paprsčité agregáty. Občas je i zrnitý. Barvy je ocelově šedé, olověné až černé, na povrchu přechází i do modrého zbarvení. Kovově lesklý. V Čechách se vyskytoval stébelnatý antimonit v Bohutíně u Příbrami, Boněnově, celistvé a zrnité agregáty se zlatem byly těženy v Krásné Hoře u Sedlčan. Krásné drúzy se vyskytovaly v Kremnici na Slovensku. Největší a nejkrásnější krystaly až 60 cm dlouhé se historicky vyskytovaly v Japonsku na ostrově Šikoku (Išinokawa). Jinak v současnosti je největším producentem Čína. Donedávna pocházely krásné drúzy krystalů antimonitu z Rumunska z okolí Baia Mare. Nyní dominují vzorky z Číny a také z Kyrgyzstánu.